1. února 2010 v 23:36 | Nicolette
|
Něco, co mě zaujalo:
Skandál s jezuitskými učiteli: zneužívali děti na více německých školách
Skandál se sexuálním zneužíváním žáku na jezuitských školách se rozrůstá. Zatímco minulý týden se hovořilo jen o prestižním berlínském jezuitském gymnáziu Canisius-Kolleg, v pondělí nejvyšší představitel řád v Německu provinciál Stefan Dartmann uvedl, že další případy se objevily v Hamburgu, Göttingenu, Hildesheimu, ale možná také v Chile a ve Španělsku.
Na berlínském gymnáziu bylo v letech 1975 až 1983 podle posledních zpráv zneužito 22 dětí a mladistvých. Zneužili je dva páteří, kteří na škole učili, uvedla berlínská prokuratura.
Dartmann se na tiskové konferenci v budově gymnázia Canisius-Kolleg omluvil: "Prosím o odpuštění za to, že odpovědní z řádu tehdy opomněli nezbytné a detailní prověření a přiměřeně nereagovali," prohlásil nejvýše postavený jezuita v Německu. Řád o zneužívání věděl, ale nic nepodnikl
Rituály nadměrných fyzických trestů
Rozšíření na další školy a do zahraničí souvisí s tím, že jeden z podezřelých, Wolfgang S., v letech 1975 až 1984 učil němčinu, náboženství a tělocvik nejen na berlínském gymnáziu, ale také na jezuitských školách v Hamburku a v St. Blasienu ve Schwarzwaldu. Pak působil ve Španělsku a v Chile.
V Chile, kde nyní žije, se v roce 1991 ke svým činům přiznal vedení řádu. Uvedl, že se zneužívání dopustil i v Hamburku a v St. Blasienu. "Existují navíc jasné důkazy, že do roku 1990 překračoval zákon i v Chile a Španělsku," dodal Dartmann, podle něhož se dopouštěl "rituálů s nadměrnými tělesnými tresty".
Druhým podezřelým je otec Peter R., který na berlínském gymnáziu působil v letech 1972 až 1981 jako učitel náboženství. Poté pracoval s mládeží v Göttingenu a v Hildesheimu. V roce 1981 se berlínští žáci obrátili na vedení školy v otevřeném dopise a zažádali o pomoc. Kritizovali podivnou sexuální výchovu na škole. I v Hildeshaimu na konci osmdesátých let byly na jeho chování stížnosti, stěžovala si matka jedné z dívek, že ji obtěžoval, i když nedošlo ke znásilnění.
| Gymnázium Canisius-Kolleg je výběrový soukromý katolický ústav. Mezi jeho absolventy patří i řada úspěšných obchodníků a politiků. |
| Odhalení sexuálního zneužívání žáků na této škole není prvním případem tohoto druhu v Německu. Na rozsáhlé zneužívání dětí v nedávné době upozornila také vládní komise v Irsku, kde se ho od 30. let minulého století dopouštěli katoličtí duchovní a vychovatelé; jejich nadřízení to mnoho let kryli. (zdroj) |
Tak tento článek, který se objevil dnes na serveru Novinky.cz je pro Jezuitský řád hodně kompromitující, i když je to otázka minulosti...tedy doufejme.
Asi všem je totiž všeobecně známo, že tohle se v historii Jezuitských škol neděje prvně. Historie zná hodně dalších případů. Ale to je historie dávno minulá.
Tento článek mi zároveň něco připoměl.
Nedávno jsem večer přepla TV na program Film+, kde shodou okolností začínal film s názvem Píseň za chudého chlapce.(Song for a Raggy Boy, Irsko, VB 2003)
Film založený na skutečné události.
Rok 1939, do irské nápravné katolické školy přichází nový učitel. William Franklin (Aidan Quinn) se právě vrátil jako voják ze španělské občanské války, jeho čestný přístup k žákům a snaha o rovnoprávnost se nestřetává s přílišným nadšením hlavně ze strany bratra Johna (Iain Glen). Ten si u chlapců vybudoval respekt zavedením nekompromisních pravidel a častými tělesnými tresty. Franklin postupně zjišťuje i to, co by mělo navždy zůstat skryto za školními zdmi a navzdory dobrým vztahům se žáky, začíná pochybovat, zda-li je pro podobné zaměstnání tím pravým. Mlácení, často bezdůvodné, zneužívání a ponižování na straně jedné, vzájemné porozumění, respekt a snaha rozvíjet skrytý talent na straně druhé. Drsný střet dvou odhodlaných mužů je na spadnutí.
Tohle není žádná obecná škola. I když se občas najde nějaká dobrá duše, pořád zde budou sadistické svině, které buď nikdy, anebo příliš často zakusily bolest, jakou způsobují svým svěřencům. Bít chlapce koženým páskem přes obličej, tomu se říká špatná výchova a nezbývá doufat, že se najde nějaký princ bez království, který - i za cenu vlastního utrpení - otevře ostatním oči. A pak z toho logicky bude skandál v katolické škole.
Píseň za chudého chlapce není prvním ani poslední filmem, který se zaobírá nekalými praktikami některých "bratrů" v různých nábožensky orientovaných školách, čím se tedy liší od ostatních? Řekněme, že odlišnost není nezbytnou součástí úspěchu. Snadno odhadnete, která postava se ve které chvíli zachová jakým způsobem a kam celý film směřuje (těch posledních pár vteřin jsem však stejně byl napjatý jako struna).
S trochou nadsázky můžeme hovořit o dobře zrežírovaném klišé. Scény veselejší jsou umně střídány s těmi méně veselými, až depresivními. Na naše emoce není příliš naléháno, tak nějak se očekává, že přijdou samy.
Školy jako byla výše uvedená existovaly v Irsku až do osmdesátých let a je těžké věřit, že se v nich i nadále nedějí stejná zvěrstva. Římskokatolická církev se od podobných případů distancovala a vinu přisuzuje jedinci, jenže není problém spíše v jejím přístupu? Zvrhlíci nacházející útočiště pod ochranou církve, kde mohou dát plný průchod svým choutkám a vše "smít" několika otčenáši. Do zobrazovaných extrémů pochopitelně nedojde každý případ zneužívání, ale je vysoce pravděpodobné, že těch skrytých, doposud neodtajněných, třeba ještě horších, jsou stovky.(
Tady najdete celý článek.)
Tento film ve mě zanechal velký dojem a asi na něj budu vzpomínat ještě dlouho. Je to jeden z těch takzvaně "béčkových" filmů, které jsou ale podle mého názoru dost nedoceněné. Tento film mi dal mnohem více než většina filmů, které jsem viděla nedávno a které teď běží v kinech (nenarážím na nic konkrétního).
Rozhodně doporučiji shlédnout.
Abych to vše uzavřela nějakým rozumným způsobem...zeptám se tedy.
Je minulost opravdu minulostí? Často se totiž stane, že nás minulost dožene. Co když najednou vyplave na povrch něco, co zrovna dobré není. Zlo je všude, jen není většinou tak dobře vidět.
Ale jelikož jsem optimistka, tak budu věřit, že se to nestane a toto jsou záležitosti dob minulých. Věřme.
PS: Byla bych ráda za vyjádření vašeho názoru v komentářích.
ahojky SBénko...byla jsem dlouho pryč, já vím a proto dodržuji slib, který jsem dala....návštěva