Je úplně jedno, co chceš. Důležité je, aby tě to dělalo šťastným!

Ode mě až po vánoce :oD

14. prosince 2009 v 0:41 | Nicolette |  Diary
Lidi se mě na icq ptají, kdy bude další díl Já a Dimitri.

Odpověď zní: opravdu nevím.
Sama sebe nechápu a netuším, jakým směrem se mé psaní bude dál ubírat, protože starší povídky nemůžu ani vidět a začínám psát nové, momentálně dvě. Ani u jedné ale nemám název. A nápad mám na další dvě... :oD. Kamarádka má na svém webu napsáno jako motto: Psaní je něco, co každý nemá, ale když se člověk snaží, dokáže to. Jen nesmí ztrácet naději. Neztrácím ji tedy a doufám, že jednou Já a Dimitri dopíšu. Je to má první kapitolová povídka a jediná uveřejněná, tak bych to nechtěla nechat jen tak ladem.
Jsem asi nějaký ještě nepoznaný brouk, kterého mám problém prozkoumat já sama. Natož ostatní. :o( A stěžují si na to. Prý jsem jako počasí. Momentálně jsem v bezkontaktním období, kdy je dost problém mě zastihnout, pokud vás sama nevyhledám. Icq jsem nezapla celý víkend a kontaktům jinak se taky vyhýbám. Kamarád mi dnes napsal na facebooku, kde mě náhodou odchytil a mě bylo hloupé utéct, že by si se mnou zase rád písmenkoval jako dřív. A já se skoro rozbrečela a hodně se rozmýšlela, co mu na to odepíšu. Je to smutné, ale vadí mi i když na mě někdo mluví.
Poslouchám balady Janka Ledeckého, na které jsem si vzpoměla díky Lemonii, která je mé SB a zacož jí také děkuji.
Jinak mám trochu strach. Trochu je vlastně slabé slovo. Přesně za týden budu patřit mezi dospělou populaci a za týden a jeden den bude Prodloužená. A tam bude člověk, kterého se bojím ze všech lidí nejvíce a také tam bude ten, kdo je pro mě Pan Božský. Budou tam ale i ti, kteří mě z toho dostali na půlkoloně, tak tohle už snad zvládnu. Na půlkoloně jsem ho tam totiž nečekala a zhroutila se z toho, nyní jsem na to ale připravená. Po plese už myslím, že to zvládnu. To ale uvidím až na místě.
Tak, nesmím vynechat téma Vánoce, které se teď objevuje snad všude. Jsem na tom bídně. Letos mám výjiměčně i peníze na nákupy, ale postrádám zase nápady. Mám teprve tři dárky a měla bych jich mít v pátek nejpozději aspoň deset minimálně, což je dost nevyrovnaný počet.
Ách, to je nostalgie...
Na vánoce se ale netěším. Nemám je ráda. Doma je vždy dusno, sice se všichni snaží, ale i tak je to vždy na nic. Těším se ale na to, až si maminka rozbalí dáreček ode mě. Snad se jí bude líbit, zase bude o trošku krásnější. Což už snad ani nejde, ale i tak.
Našla jsem jedno moc povedené a místy i úsměvné vánoční video.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti na mém blogu?

Ano 39.2% (177)
Chce to ještě zlepšit 31.6% (143)
Ne 29.2% (132)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama