Je úplně jedno, co chceš. Důležité je, aby tě to dělalo šťastným!

Jedna věta dokáže divy

17. listopadu 2009 v 19:52 | Smutné slůně :o( |  Diary
Je opravdu zajímavé, jakou rychlostí se mění životní situace.

Jen tak na okraj....neozval se..... :(
Dneska mě zarazila jedna velice dobře mířená věta od mého otce, která sedla tak dokonale, že vše odstartovala. A tak se ptám, jak je možné, aby vás pár slov dostalo ze skvělé nálady během pár minut do deprese, kdy nejte schopni ničeho jiného, než se schoulit u nejbližší stěny a třást se bezmocí než to nepřejde. Měla jsem pocit, jako by moje srdce náhle opuchlo a rvalo se ven a já se třásla, neschopná jakékoliv myšlenky. Klesla jsem opřená o postel na zem a hleděla asi půl hodiny do protější zdi. Potom, když to nejhorší odeznělo, tak jsem zjistila, že celou dobu tiše pláču. Potom jsem musela jít k babičce, ale v pořádku nejsem stále, jen už jsem se naučila, jak to nedávat najevo.....kdo ale ví, tak to pozná na očích.
Za jak dlouho to odejde, kolik dní se budu takto po nocích třást než to přejde? Minule to bylo týden a půl, ale tentokrát? Nevím, ale je to hrozně vyčerpávající, vysává to ze mě život.
Dnes tento článek píšu pod jiným nickem. Nicolette je moc studené, aby vystihovalo mou situaci. Takže tak. Teď mě čekají asi dvě hodiny strávené nad přípravou na zítřejší praxi....chjo.




Mraky se nad dívkou stahují,
skočit se chystá, deprese ji stravují.
Vždy ji však někdo zachytí,
skočit jí nedovolí a na čas ji zachrání.
Jednou tam ale nikdo nebude,
ona skočí a už z ní nic nezbude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama