Je úplně jedno, co chceš. Důležité je, aby tě to dělalo šťastným!

Strach, Konec, Štěstí

29. října 2009 v 0:20 | Nicolette |  Diary
Jaké je to žít ve strachu? Není to lehké. Vůbec ne, ale časem si na to zvyknete a naučíte se s tím žít. Trvá to dlouho, nejdříve s tím bojujete, jenže když zjistíte, že nevyhrajete, tak to nakonec vzdáte a žijete s tím, jak nejlépe umíte. Snažím se proto pomáhat ostatním, když už sobě pomoci nedokážu.
Občas to ale vyplave na povrch a strach je tu zase. Myslíte si, že je to za váma a že už vás nic nemůže pohltit a zastavit, ale je to tu, pořád to tu je.
Souvisí s tím konec. Něco začíná a něco končí. Lidi se rozcházejí a scházejí. Ale proč to tak bolí? I když tomu třeba jen přihlížíte. Proč to bolí? Bolí to ty, které mám ráda, proto to bolí i mě. Mám pocit, jako by mě stravoval oheň a nemůžu dýchat. K tomuto stačí jen pohled na bolest druhých. Dělám to ale ráda. Jim můžu totiž pomoci. Svou bolest umím utišit a když se občas ozve, tak si obejmu hrudník, jak nejpevněji umím a počkám až odezní. Někdy to trvá dlouho, ale vždy to nakonec zmizí a já můžu zase pomáhat ostatním. Naplňuje mě to. Bolí mě, když se trápí, a tak jim pomůžu. Když jsou šťastní oni, jsem šťastná i já. To jsem já, nic víc. Kdo čekal něco hlubšího, tak je asi zklamán. Je to jednoduché. Dovolte mi pomoci vám a budu šťastná.
Štěstí je jako motýl, když si myslíš, že ho držíš v hrsti, roztáhne křídla a uletí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama