Je úplně jedno, co chceš. Důležité je, aby tě to dělalo šťastným!

Já a Dimitri 12

4. října 2009 v 23:43 | Nicolette |  Já a Dimitri
Dlouho mé štěstí však trvat nemělo.

Dimitri se týden neukázal ani neozval. Bylo to divné a já z toho byla zoufalá. Ani ty sny se mi nezdály, aby mi napověděli, co se děje.
Volala jsem mu každičký den, ale nikdo to nebral, když se ten telefon mohl uzvonit. Psala jsem i esemesky, ale nikdo neodpovídal, i když byly doručeny.
Mela jsem obrovský strach. Kéž bych alespoň věděla, kde bydlí.
Po týdnu se mi začaly zdát zlé sny. V jednom byl Dimitri v kulaté místnosti, která byla obložená kamenem, byla bez okna a uprostřed byl na zemi poklop, který sloužil asi jako dveře. Byl opřený o stěnu a hleděl do prázdna. To mě dorazilo ještě víc. Stávala se ze mě troska.
Viděla jsem upíry všude. Ve škole, na ulici, v autobuse. Nevím, zda to byla jen má fantazie nebo ne. Měla jsem pocit, že blbnu.
Uběhly tři týdny. Chodila jsem jako tělo bez duše, nic jsem nevnímala. Z veselé dívky se stala troska. Ve škole jsem se zhoršila, nedbala jsem na svůj vzhled. Máma už nevěděla, co má se mnou dělat. Brala mě do kina, divadla, nakupovat, i holky ukecala, aby mě vzaly na diskotéku. Ale vše se minulo účinkem. Den ode dne jsem byla uzavřenější.
"Petro, tak už se konečně vzpamatuj. Já chci zpět svou dceru!" vybuchla máma.
"Já se snažím, ale jako bych neměla pro co žít, jako by se má budoucnost a elán do ní vytratily do neznáma." V duchu jsem si dodala, odešly s ním'.
"Byl to jen kluk Peti, nezasloužil si je a navíc je to nezdvořák. Takhle zmizet, nechápu."
"Nebyl to obyčejný kluk mami, byl to u….můj kluk." Sakra, skoro jsem se přeřekla. Po tomhle by mě dala už asi zavřít do blázince. A na Bohnice se fakt ještě necítím.
V noci jsem spala velmi neklidně. Zdály se mi hrozné a nesmyslné sny. Vzbudila jsem se, sedla se na posteli, rozsvítila lampičku, a když jsem se koukla na mobil, abych zjistila kolik je hodin, byla tam nepřijatá sms. Od D….. Dimitriho.
"Nezapomeň-miluji tě-navždy. A neboj se o mě, vrátím se, kdy však netuším. Žij, víc nežádám.
S láskou Dimitri."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sorbona Morna Rocco Sorbona Morna Rocco | Web | 4. října 2009 v 23:58 | Reagovat

Ach :( také niečo by zo mňa asi tiež urobilo chodiacu mrtvolu......

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama