close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Je úplně jedno, co chceš. Důležité je, aby tě to dělalo šťastným!

Říjen 2009

Já a Dimitri 27

29. října 2009 v 16:18 | Nicolette |  Já a Dimitri
Běhala jsem, procházela se a hlavně odkládala návrat.
Jsem upír, co spí. A to, co se mi zdálo se mi opravdu nelíbilo. Nebyl to ani sen, byly to ty mé vidiny. Ale já myslela, že se má schopnost promění zároveň se mnou. Nestalo se.

Strach, Konec, Štěstí

29. října 2009 v 0:20 | Nicolette |  Diary
Jaké je to žít ve strachu? Není to lehké. Vůbec ne, ale časem si na to zvyknete a naučíte se s tím žít. Trvá to dlouho, nejdříve s tím bojujete, jenže když zjistíte, že nevyhrajete, tak to nakonec vzdáte a žijete s tím, jak nejlépe umíte. Snažím se proto pomáhat ostatním, když už sobě pomoci nedokážu.
Občas to ale vyplave na povrch a strach je tu zase. Myslíte si, že je to za váma a že už vás nic nemůže pohltit a zastavit, ale je to tu, pořád to tu je.
Souvisí s tím konec. Něco začíná a něco končí. Lidi se rozcházejí a scházejí. Ale proč to tak bolí? I když tomu třeba jen přihlížíte. Proč to bolí? Bolí to ty, které mám ráda, proto to bolí i mě. Mám pocit, jako by mě stravoval oheň a nemůžu dýchat. K tomuto stačí jen pohled na bolest druhých. Dělám to ale ráda. Jim můžu totiž pomoci. Svou bolest umím utišit a když se občas ozve, tak si obejmu hrudník, jak nejpevněji umím a počkám až odezní. Někdy to trvá dlouho, ale vždy to nakonec zmizí a já můžu zase pomáhat ostatním. Naplňuje mě to. Bolí mě, když se trápí, a tak jim pomůžu. Když jsou šťastní oni, jsem šťastná i já. To jsem já, nic víc. Kdo čekal něco hlubšího, tak je asi zklamán. Je to jednoduché. Dovolte mi pomoci vám a budu šťastná.
Štěstí je jako motýl, když si myslíš, že ho držíš v hrsti, roztáhne křídla a uletí.

Nové SB...moje první

28. října 2009 v 12:45 | Nicolette |  Blog a ostatní
Tak a je tady velká novinka. Tato holčina si mě jako sb přidala už před nějakou dobou a já jí to chci za její přízeň oplatit.

Tohle je její ikonka blogu. Její bloček má tuto adresu, tak se tam určo jukněte, stojí to za to. http://plynkpink.blog.cz/

Já a Dimitri 26

27. října 2009 v 14:22 | Nicolette |  Já a Dimitri
Položila jsem se na postel a … usnula. Netuším, jak to je možné, ale stalo se to. Dokonale uklidňující spánek, který zahání všechny chmury, a probudíte se z něj naprosto vyrovnaní.

Osude vrať mě

25. října 2009 v 2:36 | Nicolette |  Básničky
Básnička, kterou jsem napsala ve škole tento týden, a která dokonale vystihuje mé rozpoložení. Při čtení jí se cítím dost rozporuplně, protože je skromná i náročná zároveň.

Já a Dimitri 25

25. října 2009 v 2:21 | Nicolette |  Já a Dimitri
Najednou maminka ztuhla a koukala strnule ke schodišti. Ohlédla jsem se tím směrem a rázem jsem pochopila, o čem to mluvila Kristine.

Já a Dimitri 24

20. října 2009 v 19:02 | Nicolette |  Já a Dimitri
Začali jsme se znova líbat, ale jen něžně, jinak by jeho výtvor na mě asi nepřežil.
"Hele vy dva nahoře, nechcete se zase věnovat trochu rodině? Jste tam zalezlí skoro celý den!" ozval se Arnieho hurónský smích.

Já a Dimitri 23

19. října 2009 v 22:21 | Nicolette |  Já a Dimitri
Asi za půl hodiny vyšli z Peterovy pracovny oba se zadostiučiněním ve tváři. Kristine došla až ke mně a objala mě. Peter šel k Elen a políbil ji, jako by se neviděli týdny, ne-li měsíce. Všichni mlčeli.

Já a Dimitri 22

18. října 2009 v 11:14 | Nicolette |  Já a Dimitri
Někde začala hrát moc pěkná písnička. Ale kde? Někde tady. Aha, můj mobil.
"Jak si to mladá dámo, představuješ? Snad jsme se na něčem dohodly nebo ne? Kde vězíš?"

Hope

17. října 2009 v 21:25 | Nicolette |  Diary
Něco končí a něco začíná.
Vždy to tak je.
Někde na světě ve stejnou chvíli s narozením dítěte někdo umírá.
Někde se začíná vztah a končí přátelství dvou lidí. vždy je to smutné, ale je tu naděje, která by nás neměla nechávat chladnými. Ona je ta, která nás drží pomocí různých maličkostí nad vodou. Ona je ta, která nás zachraňuje.


Už nikdy!

17. října 2009 v 17:38 | Nicolette |  Jednorázové povídky
Je to moje první jednorázovka, je kraťounká a byla hodnocena jako dost naivní, čehož jsem si vědoma. Psala jsem ji v té situaci, kdy potřebujete věřit, že něco takového je možné, i když není. Snad se bude líbit.

Já a Dimitri 21

16. října 2009 v 18:39 | Nicolette |  Já a Dimitri
Mé srdce dotlouklo. Definitivně. Ale co se bude dít? Mám otevřít oči, anebo je radši mám nechat zavřené? Žiju, anebo jsem mrtvá? Jedno mi je jasné. Takhle nemůžu ležet do nekonečna, anebo můžu?

Já a Dimitri 20......přeměna

15. října 2009 v 21:17 | Nicolette |  Já a Dimitri
Dimitri putoval z náruče do náruče. Všichni ho objímali a vítali. Dveře ale zůstaly otevřené. V nich se nečekaně objevila krásná upírka. Byla ale jiná. Vypadala mnohem vznešeněji než ostatní. Měla v sobě cosi královského.

Doufat nepřestávám

14. října 2009 v 20:39 | Nicolette |  Básničky
Krátká básnička o tom, jak by se mohla cítit Bella, kdyby neztratila naději po tom, co ji Edward opustil v Novém měsíci.



Já a Dimitri 19

14. října 2009 v 20:32 | Nicolette |  Já a Dimitri
Za dva týdny jsem začínala pomalu chodit o berlích, ale nevydržela jsem to dlouho. Svaly mi za ten půl rok dost ochably a já se vlastně učím znovu chodit jako dítě.

Já a Dimitri 18

12. října 2009 v 22:22 | Nicolette |  Já a Dimitri
Další den za mnou přišel další Cullen.
"Ahoj Petro. Asi mě ještě neznáš. Jsem Kristián.

Pocit

12. října 2009 v 22:19 | Nicolette |  Básničky
Báseň napsaná ve škole při depce.

Světlo lunární

11. října 2009 v 20:52 | Nicolette |  Básničky
Básnička napsaná cestou na diskotéku v autě při koukání z okýnka na měsíc. Je o lásce a také je překvapivě pozitivní, tak se snad bude líbit, budu ráda za komentáře.

Já a Dimitri 17

11. října 2009 v 15:51 | Nicolette |  Já a Dimitri
"Takže,"začala Keira znovu vyprávět. "něco takového máte i vy lidé, jen u vás je to o hodně slabší. Vy to označujete, jako, najít toho pravého, my tomu říkáme stará magie.

Perex k povídce

9. října 2009 v 14:51 | Nicolette |  Obrázky: Já a Dimitri
Perex k povídce Já a Dimitri....snad se líbí...